Plzeňská
Já pocházím z Plzeňskýho kraje
z města, kde říká se, copa je?
a do kterýho vtékají štyry řeky
jako do nějaký svatý Mekky
Tam stojí kostel na náměstí
s andělíčkem co nosí štěstí
s Marií a s jezulátkem
nad hlavou s kulatým drátkem
Já pocházím z Plzeňskýho kraje
z města, kde říká se copa je?
kde godhaj je jen gotaj
a kde se lidi po pivu modhaj
V tom městě narodil se Hurvínek
co se původně jmenoval Kurvínek
loutka co má veliký uši
a přesto radost rozdávat muší
Já pocházím z plzeňskýho kraje
z města, kde říká se copa je?
a věřte, že ho mám hodně rád
jsem jeho věrný kamarád
věrný kamarád
Klika od dveří
Život je velká klika u dveří
a na té klice velmi záleží
ten kdo za ní jednou vezme
zjistí, že se ani nehne
život je velká klika od dveří
Jé, jé, jé, jé, já jsem nahranej
Jé, jé, jé, jé, jsem nahranej
Život je jedno velký příměří
na příměří velmi záleží
ten kdo ho poruší první
uvidí že mír je nudný
život je jedno velký příměří
Jé, jé, jé….
Josef Lada
Oheň hoří, stoupá dým
kluci kolem stojí
na obloze černý stín
ruce zebou a mlčí se
až pojede traktor
tak přese svezeme se
Podzim…
Zase přijdou plískanice
bláto v botě
a v duši nepokoj
zlaté listy se snáší tiše
na jednom sedí
malý skřítek
Podzim…
Slunce už tolik nehřeje
vítr si zpívá
tiše po polích
hrozny zlátnou
vylisujme je
a ve sklípku
jiskru vína oceňme
Podzim…
Nešťastný zvonař
Šikovný lidi jsou trnem v oku
těch co nic neumí neb jen trochu
osud jim dobrého nic nevěstí
závidí netuší co je štěst
Hej zvonaři do pece dej
vpravo i vlevo se neohlížej
hej zvonaři do pece dej
do pece dej a pak odlévej
do pece dej a pak………..odléve
V Plzni byl zvonař měl zlatý ruce
měl zlatý ruce a rukavice
a ten když zvon odléval musel být sám
musel být sám jak na nebi Pán
Ref: Hej zvonaři….
Učedník co pro něho pracoval
byl pěknej vejlupek mistra se bál
navíc se trumbera ten domníval
že mistr do služby ďábla se dal
Hej zvonaři…
Učedník rozumu moc nepobral
tak aby svou domněnku prozkoumal
před litím do zvonárny se vloupal
a pod starý haraburdí se schoval
Hej zvonaři…
Zvonař se pomodlil a napích´pec
učedník pohnul se moc špatná věc
leknutí otočka útok a zteč
mistr ho zapích tou tyčí jak chceš
Hej zvonaři…
Smutná to věru byla vteřina
učedníka zved´ byla to dřina
hodil ho do pece a odlil zvon
a ten když zvonil tak měl smutný tón!
Opálená písnička
Seděla holka na mezi
četla si knížku o Zambezi
kde prý velicí černochové
bydlejí v hliněných chýších
ona se smála
přišlo jí to směšné
Tak vstala a rozbila prasátko
do Afriky odjela zakrátko
na břehu stáli černí lidé
mávali bílými dlaněmi
ona se smála
přišlo jí to směšné
Za necelý rok a půl
zčernala též a vítr dul
do plachet když odplouvala
černoši se váleli na břehu
všichni se jí smáli
přišlo jim to směšné
V cukrárně Pod žabkou!
Pojď se mnou lásko má
nemrač se a nebuď zlá
V cukrárně Pod žabkou
pusu ti přesladkou
zmrzlinu s oplatkou dám
Špičky a krémrole
už leží na stole
V cukrárně Pod žabkou
pusu ti přesladkou
zmrzlinu s oplatkou dám
Koláče pralinky
jak od tvý maminky
V cukrárně Pod žabkou
pusu ti přesladkou zmrzlinu
s oplatkou dám
A nedrž dietu
nebo ti tůdletu píseň znovu zazpívám!
Plzeň - město
Plzeň – město – plžů přes sto!
Plzeň – město – dělej, sněz to!
Plzeň je to krásný město
mezi čtyřma řekama
a já vám o něm něco povím
zpíval bych až do rána
Plzeň – město….
Městský znak má čtyři pole
když se mrkneš nahoru
klíče, rytíř, no a dole
chrt a velbloud v pozoru
Plzeň – město
Velblouda nám přiklep´ Zikmund
císař liška zrzavá
chrtici černou jak uhel
to neví nikdo, propána!
Plzeň – město…
Ten rytíř co tam s mečem stojí
není nikdo jiný než král Jan
s klíči od papeže zvoní
vždyť nám je tam kdysi dal…
Plzeň je to krásný město
mezi čtyřma branama...
Jak sedlák Kuba přežil svoji smrt!
Tam za Zručí na vršíčku, kde čtyři lípy stojí
mezi nimi železný kříž, lidé se tam chodit bojí
ónyjó, ónyjó, ónyjónyjó, lidé se tam chodit bojí
ónyjó….. a když - tak tiše stojí
Sedlák Nevláčil se s voly vláčil, chodil brázdou sem a tam
náhle přihnala se buřina, blesk do volů udeřil
Ónyjó…blesk do volů udeřil
ónyjó…a on – opratě zahodil
Když se po chvíli vzpamatoval, déšť ho bičoval, on stál
voli bleskem zcepeněli, osud si s ním zahrál
Ónyjó…osud si s ním zahrál
óynjó…a on – do Zruč se hnal
Jak ten blesk vesnici proběhl, lidi – to snad zázrak byl
a na paměť té příhody lípy s křížem zasadil
Ónyjó…lípy s křížem zasadil
ónyjó….čímž – dobrou vůli projevil
Nechejme ho spát let stopadesát, teď u Kubáku to je
On to Kuba byl, s tím jménem dovláčil, pěkně se to rýmuje
ónyjó…pěkně se to rýmuje
ónyjó…i když – třeba vůbec ne!
Zádumčivý song
Zazvonily všechny zvony, vyletěli holubi
potkali se někde lidi, jenom na malou chvíli
kameníci poklepali, fotbalisté vykopli
zaplakali někde lidi, jenom na malou chvíli
Já si ale stejně myslím, že svět není táborák
a že zapáliti sirku není jenom tak
nechce se mi věřit tomu, že velikej náklaďák
nemá jenom převodovku, ale je to tak
Vyfárali dva horníci, zatokali kohouti
zabili se někde lidi, jenom na malou chvíli
zadupali mažoretky, zalapali okouni
hádali se někde lidi, jenom na malou chvíli
Já si ale stejně myslím, že svět není táborák
a že zapáliti sirku, není jenom tak
nechce se mi věřit tomu, že velikej náklaďák
nemá jenom převodovku, ale je to tak
a tak smutně koukám na zeď, a ujídám z koláče
v hlavě mám velikej zmatek
je mi do pláče
je mi do pláče
Zvony
Zvony zvoní, zvony zvoní
a zvoní
Don dyry don, dyry don
Don dyry don, don, don
Smutně zvoní, smutně zvoní
a zvoní…..
don dyry don, dyry don
don dyry don, don, don
Komu zvoní, komu zvoní
a zvoní….
Don dyry don, dyry don
Don dyry don, don, don
Tobě zvoní, tobě zvoní
a zvoní
don dyry don, dyry don
don dyry don, don, don
Rytířská balada
Aj, ty můj knězi přemilý
bodejť bys ty byl můj milý
nemohl bys mě milovat
ani pusinkovat
Na hradě světla zaplála
osvětlila mého kaprála
kaprál měl výložku červenou
nabarvenou jí měl henou
Aj, kralevici v síni pěj
a smutek svůj tam nehledej
raději šípy v toulec dej
a zvěře tuny zabíjej
Láska je bárka proklatá
láska je jako můj táta
aj, princezničko neplakej
já už jsem jinde, hej, hej, hej!
Mlýnek
Našel jsem ho jednou u nás na smetišti
špinavý a smutný, ležel tam tak sám
kdo ho tam as hodil, tím si nejsem jistý
prapodivný nápis byl na něm vytesán
Mlýnek, tibetische mlýnek
z mosazi vykovaný
Odnes´ jsem ho domů, svěrák byl můj přítel
a drátěný kartáč věrný kamarád
znaky jsem očistil a nebyl jsem z nich moudrý
však můj přítel Jiří nápis rozluští
Mlýnek, tibetische mlýnek…
Dlouho jenom mlčel, pak mlýnek pohladil
slzy jako hrachy mu z očí kanuly
„mechanismem netoč“ to jediné mi řekl
ale když budeš chtít, tak to udělej
Mlýnek, tibetische mlýnek…
Točím, stále točím, neznám večer, ni den
oči se mi klíží, mlýnek je můj pán
a když dobře točím, cítím, že jedno jsme
a v ten moment mlýnek tiše zpívává
Mlýnek, tibetische mlýnek…
102 metrů
102 metrů nad plzeňským náměstím
září koule a pod ní chrám
dole chodí lidé se svou starostí
hlavu zvednou jen když z věže
zazvoní zvon, bim, bam, bim, zazvonil zvon
Vždy tu byla a do nebes mířila
obchodníkům cestu ukazovala
ti na koních ke městu cválali
unavení hlavu zvedli jen když
zazvonil zvon, bim, bam, bim, zazvonil zvon
Tu naši věž prý ostatní haněli
Párátko jí posměšně říkali
Plzeňácí ale na to nedbali
tehdy i dnes hlavu zvednou jen když
zazvoní zvon, bim, bam, bim, zazvoní zvon….
